5 způsobů jak posílit vaše vztahy
• Pokud je váš partner, dítě nebo kamarád naštvaný, a chce s vámi sdílet své pocity, jen poslouchejte. Je 90% pravděpodobnost, že potřebuje jen pochopení a vaši emocionální podporu, nikoliv návrh na...
Cesta k pravému ženství
15.03.2012 08:45
Pro pravé působení ženy není bezpodmínečně nutné, aby smyslem jejího života bylo naplnění svazku manželského. Doplňování ženského a mužského principu, pasivního a aktivního působení, je možné i bez prožívání takového blízkého vztahu. Doplňování aktivního a pasivního principu probíhá všude, kde žijí muži a ženy.
Když každý dokáže na svém místě správně rozvíjet své dary a žena je ve svém čistém naladěni schopna přijímat a předávat dále světlé proudy, které zachycuje díky svému jemnějšímu naladění směrem nahoru, tak v každém takovém Společenství bude vždy správně působit souzvuk aktivního a pasivního principu.
Pokud jsme však obdařeni tím štěstím, že smíme najít blízkého člověka, který si ve svém naladěni nese přesné doplnění našeho temperamentu, musíme tento dar lidského souznění opatrovat a rozvíjet ho do krásy silné věrné lásky. Jedině takto prozářený vztah mezi mužem a ženou je schopen přetrvat nejen mnoho potíží, ale naopak, rozvíjí se stále do krásnější a zralejší podoby. V dnešní době však lidé už zapomněli ve svém životě prožívat vše celým svým srdcem; zapomněli, že člověk není jen lidské tělo, ale duch, který se projevuje jedině citovým prožíváním a tím si uzavřeli sv&e acute; čisté city, ztrácejíce možnost prožívat skutečný nádherný, láskyplný vztah muže a ženy.
Přibližme si obraz láskyplného vztahu od počátku jeho zrodu. Pokud žena touží stát se opravdovou ženou a s čistou touhou sleduje své role pravého ženství, vyzařuje kolem sebe nádherné láskyplné proudy s podobností čistého, něžného poupěte. Jemná vůně tohoto květu pak pronikne až k čistému mužskému srdci, které je ve svém mužském působení aktivního, tvůrčího rytíře zasažené neznámým, avšak krásným proudem světlých tónů. Tento proud v něm pak otevírá cit, který se neustále zesiluje a vyvolává potřebu tento nádherný květ čisté ženskosti ochraňovat. Pomalu a zlehoučka se přibližuje, aby tuto křehkost, která mu dá ;vá tolik síly a odvahy, nezranil. Postupně se tak sbližují dva lidští duchové, kteří ve své blízkosti rozvíjejí jen ty nejkrásnější dary, které si přinesli. Probouzí se a sílí čistý dar lásky, který vyvolává v každém touhu být pro toho druhého tím nejlepším. Obdarovávat ho samým sebou, svými ctnostmi, aby si ten, kterého si můžeme pro jeho ctnosti vážit, mohl si pro totéž vážit nás.
Jen zlehoučka se tito dva lidé přibližují do větší blízkosti, až je jejich souznění natolik silné, že cítí pravost a upřímnost svého citu. Teprve pak se dotknou jejich ruce a jejich vztah se může pomalu rozvinout i do blízkosti tělesné. Pokud budou opatrovat svůj vztah s něhou a touhou být pro toho druhého vždy tím nejkrásnějším především svými ctnostmi, tak jejich vztah může jedině nabírat na síle, intenzitě a může dozrávat. Když si žena i muž budou neustále udržovat čistou touhu naplňovat Zákony Stvoření a jako lidé budou usilovat o pravé lidství, mohou i svůj vztah protkávat světlými nitkami svých ušlechtilých duchů a vzájemně se budou povznáš et na své cestě vzhůru ke Světlu. Pak budou také prožívat pravý vztah, který je uzavřen v nebi, protože je zde zakotven oboustrannou touhou po splnění své úlohy čisté lidskosti tak, jak nám byla dána.
Tento obraz nám měl přiblížit čistý záchvěv skutečné lásky. Bez takového obsahu nemohou lidé nikdy prožívat opravdovou lásku. Je mnoho krásných maličkostí, které zesilují možnost prožívat láskyplný vztah. Tyto nepatrné maličkosti však lidé dnes ve své povrchnosti znehodnotili tím, že se jimi plýtvá při všech možných příležitostech. Jako příklad si vezměme polibek, který by měl být jen ryzím projevem čisté a silné lásky. Měl by být dáván v něžnosti souznění jen mezi těmi, kteří takovou lásku prožívají. Podívejme se však kolem sebe. Lidé to považují za samozře jmý projev např. při vítání, kdekoli se sejdou, a ani trochu nepřemýšlejí o tom, že tím zcela pošpinili hodnotu čistého polibku. O objímání a dalších tělesných dotecích, které se dnes zneužívají ve stejné míře, ani nemluvě. Většina lidí však nad tím mávne rukou a začne mluvit něco o zbytečné prudérnosti. Tím se však hlavně sami připravují o jemné, nádherné záchvěvy lásky, které by tím nabyli jinou hodnotu, kdyby byly lidem vzácné a kdyby nebyly rozdávány na počkání.
Mnoha lidí dnes žene jen spalující potřeba dosáhnout svého cíle, který je často jen určitým pocitovým a pudovým pohonem, avšak tento ryze tělesný pohon se rychle vyčerpá, vyprchá a takový vztah pak okamžitě ztrácí smysl. Neboť cíle bylo dosaženo, a pak ... zbývá už jen setrvačnost, ochladnutí, nezájem. Takový vztah je jen oboustranným trápením. Žel, většinou se lidé takovými zážitky jen utvrzují v tom, že je to normální a hledají rozptýlení jinde, aby opět prožili onen pocit vzrušení, který prožívali kdysi dávno, někde na začátku jejich vztahu.
Navíc je ještě různí odborníci na manželství utvrzují v tom, že i to je správné a že případná nevěra, pokud se neprozradí, jejich vztah utuží. Všimněme si, jak dnešní společnost toleruje i nevěry veřejné a mnozí muži se tím doslova chlubí, jako lovci trofejemi. Stránky bulvárních novin jsou toho plné a čtenáři přímo hltají takového pikantnosti. V očích mnohých si takoví lidé dokonce získávají větší obdiv v porovnání s těmi, kteří v tomto směru stojí čistě a věrně. Ale to vše je jen pokřivené prožívání povrchního přístupu ke vztahu. Jak nesmírně nízce stojí lidstvo v tomto sm ěru ...
Není třeba však rezignovat ani v tom, že prožívat láskyplný vztah v dnešní době již není možné. To by byla degradace vnitřní síly každého z nás, protože toho jsme schopni, avšak máme zde na Zemi vše prožívat především svým duchem, svými city. Vše, co děláme, má být vždy naplněno cítěním. Jakékoliv rozhodování musí být opřené o vnitřní přitakání ducha, že je to správné, pravé, smysluplné, posilující, harmonické, vytvářející krásu, ochraňující vše slabé a při citu lásky má být tento vnitřní souhlas ještě silnější.
Jen soužití zvířat má z podstaty zvířecí duše za úkol pouze rozmnožování. Lidský duch stojí však ve své duchovní podstatě výše a má schopnost prožívat silné city. A právě jedině prostřednictvím skutečného a silného prožívání může být člověk šťastný. Toto štěstí nenahradí sbíráním a hromaděním hmotných statků a soupeřením s druhými ve snaze zvítězit a ukázat, kdo je schopnější a movitější, kdo má vzhledově krásnějšího a atraktivnějšího partnera.
Lásku, pravou lásku lze prožívat i dnes, a my, ženy, můžeme udělat velmi mnoho pro to, aby se láska opět rozezvučela mezi všemi lidmi. Ať už je náš temperament mírný, nebo naopak, živější, pokud si v sobě nese zabarvení ženských ctností, vždy se najde takový muž, který nás bude moci doplňovat svým druhem temperamentu. Říká se, že opaky se přitahují a platí to. Žena a muž mohou ve svém čistém prožívání nádherného harmonického svazku splynout v celek. Aktivnější muž, s až cholerickým temperamentem bude k svému druhu potřebovat ženu mírnější, aby mohla vyvážit jeho silnou mužskou aktivitu, a žena pro své působení tuto silnou mužskou aktivitu potřebuje. A muž, který má mírnější temperament, bude naopak potřebovat ženu temperamentnější, aby mohla doplňovat jeho záření. Neznamená to však, že by si žena a muž měli ve vztahu přerozdělovat základní úkoly muže a ženy. Vše musí zůstat v zdravých hranicích ženského a mužského principu ve Stvoření. Jak jsme již psali, je to dáno naším uzpůsobením. Pro ryze mužské působení je naplno vybaven pouze muž a pro ryze ženské působení je nejlépe vybavena žena. Když to budeme respektovat i ve svých vztazích, budeme moci rozvíjet přirozeně a sebevědomě i vztahy nejbližší.
Žena také musí do vztahu neustále vnášet krásu a harmonii. Nesmí nikdy dovolit, aby před svým mužem dbala na své chování a vzhled méně, než před ostatními. Stále musí chtít být tou nejušlechtilejší hlavně pro svého muže, kterého miluje. Jak by muž mohl milovat ženu, která se před ním ukazuje v teplákách, natáčkách, pobíhá poloslečená po bytě a do toho ještě okřikuje děti i jeho. Představme si my, ženy, jak na nás působí muž v obnošeném a vytahaném spodním prádle, ležící na pohovce, sledující televizi a přitom popíjející pivo z lahve. Není to pěkný pohled, ale je to žel předevší m vina ženy, která nedokázala ve vztahu udržet krásu a harmonii hlavně svým příkladem a svým čistým působením.
A v tomto stavu to žádné výčitky nenapraví. Když se žena chce pohoršovat nad chováním svého muže, ať si raději nejprve sama zpytuje své svědomí.
Žena musí dokázat udržet i tu nejtěžší chvíli vzájemného prožívání v čisté harmonii, protože ona je ta, která opatruje čistý květ lásky ve vzájemném vztahu muže a ženy. Jak tento květ zalévá, tak roste. Muž je ten, který je buď nesmírně posílen ženským působením a touží z celého srdce svou ženu ochraňovat, těší se domů, kde ho po náročném dni mnohých bojů čeká harmonické zázemí, světlem prozářená žena, kvůli které by mohl i nebesa dobývat. Pokud toto ve svém domově nenachází, je pro něj velmi těžké a často i nemožné odpočinout si, přijmout posilu a udržet si vřelý vztah k ženě, která ho ješ tě k tomu častuje mnoha nepříjemnými slovy a obtěžuje svým zanedbaným vzhledem, kterým mu říká, že jí již nestojí za to, aby se kvůli němu namáhala být stále tou něžnou a láskyplnou bytostí jako kdysi, před dvaceti lety. Místo vzájemné posily a podpory prožívají tak oba jen zklamání a čekají, kdy se ten druhý změní. Napjatým dusným tichem se vznáší pak velké množství oboustranných výčitek a zraňujícího zklamání. To vše však lze změnit!
Žena dostala do vínku jako nesmírný dar krásnou schopnost udržovat si spojení se světlým zářením shora. A pokud toto spojení udržuje v čistotě, dává jí vždy velkou posilu a pomoc. Ona tak může s lehkostí načerpat tuto sílu pro sebe i pro muže. Všude kolem však můžeme vidět, že se tak neděje.
Opět tedy nelze dávat jakékoliv konkrétní rady, jak být dobrou manželkou, jak se o to snaží mnohé dnešní časopisy. Převážná část těchto rad a návodů jsou jen rady rozumu, který sleduje jen cíl ve vnějších formách. My však musíme dokázat pochopit do hloubky podstatu všeho, co konáme. Oporou budou pro nás Zákony Stvoření, které nám, lidem, přinesl už před dávnými věky Mojžíš. Zákony Stvoření jsou nám stále přibližovány v dalších obrazech, abychom dokázali i v dnešní době vše správně pochopit. Pokud budeme tedy opravdu chtít najít východisko z každé situace čistým a správným z působem, najdeme vždy odpověď v Zákonech pro život. Ke správnému pochopení nám bude vždy pomáhat naše čisté vnitřní cítění.
Pokud my, ženy, budeme chtít udržovat své vztahy lásky čisté, zářivé a průzračné, plné životadárného proudění, musíme být schopny zmenšit své já v tom směru, že není naším cílem prosadit si za každou cenu "svou pravdu", že vztah není druh soupeření o to, kdo vyhraje, ale že naším úkolem je vždy udržovat harmonické záření mezi námi a naším milovaným mužem. Naše já se má projevovat jen tím, že budeme usilovat být samostatnými, pravými osobnostmi, které si mohou vážit samy sebe, čímž dávají nejbližšímu člověku možnost, aby si on mohl vážit nás. Nechovejme se však ale ani jako ovce, kter é slepě přijímají v rozporu se svým citem a studem vše, co náš - v takovém případě už nezdravě milovaný a slepě následovaný muž říká. Jedině dvě samostatné, ušlechtilé osobnosti mohou spolu vytvářet láskyplný, plnohodnotný vztah, prodchnutý úctou jednoho k druhému. Tato úcta nám dává také vzájemnou důvěrru.
Mnoha lidí dnes žene jen spalující potřeba dosáhnout svého cíle, který je často jen určitým pocitovým a pudovým pohonem, avšak tento ryze tělesný pohon se rychle vyčerpá, vyprchá a takový vztah pak okamžitě ztrácí smysl. Neboť cíle bylo dosaženo, a pak ... zbývá už jen setrvačnost, ochladnutí, nezájem. Takový vztah je jen oboustranným trápením. Žel, většinou se lidé takovými zážitky jen utvrzují v tom, že je to normální a hledají rozptýlení jinde, aby opět prožili onen pocit vzrušení, který prožívali kdysi dávno, někde na začátku jejich vztahu.
Navíc je ještě různí odborníci na manželství utvrzují v tom, že i to je správné a že případná nevěra, pokud se neprozradí, jejich vztah utuží. Všimněme si, jak dnešní společnost toleruje i nevěry veřejné a mnozí muži se tím doslova chlubí, jako lovci trofejemi. Stránky bulvárních novin jsou toho plné a čtenáři přímo hltají takového pikantnosti. V očích mnohých si takoví lidé dokonce získávají větší obdiv v porovnání s těmi, kteří v tomto směru stojí čistě a věrně. Ale to vše je jen pokřivené prožívání povrchního přístupu ke vztahu. Jak nesmírně nízce stojí lidstvo v tomto sm ěru ...
Není třeba však rezignovat ani v tom, že prožívat láskyplný vztah v dnešní době již není možné. To by byla degradace vnitřní síly každého z nás, protože toho jsme schopni, avšak máme zde na Zemi vše prožívat především svým duchem, svými city. Vše, co děláme, má být vždy naplněno cítěním. Jakékoliv rozhodování musí být opřené o vnitřní přitakání ducha, že je to správné, pravé, smysluplné, posilující, harmonické, vytvářející krásu, ochraňující vše slabé a při citu lásky má být tento vnitřní souhlas ještě silnější.
Jen soužití zvířat má z podstaty zvířecí duše za úkol pouze rozmnožování. Lidský duch stojí však ve své duchovní podstatě výše a má schopnost prožívat silné city. A právě jedině prostřednictvím skutečného a silného prožívání může být člověk šťastný. Toto štěstí nenahradí sbíráním a hromaděním hmotných statků a soupeřením s druhými ve snaze zvítězit a ukázat, kdo je schopnější a movitější, kdo má vzhledově krásnějšího a atraktivnějšího partnera.
Lásku, pravou lásku lze prožívat i dnes, a my, ženy, můžeme udělat velmi mnoho pro to, aby se láska opět rozezvučela mezi všemi lidmi. Ať už je náš temperament mírný, nebo naopak, živější, pokud si v sobě nese zabarvení ženských ctností, vždy se najde takový muž, který nás bude moci doplňovat svým druhem temperamentu. Říká se, že opaky se přitahují a platí to. Žena a muž mohou ve svém čistém prožívání nádherného harmonického svazku splynout v celek. Aktivnější muž, s až cholerickým temperamentem bude k svému druhu potřebovat ženu mírnější, aby mohla vyvážit jeho silnou mužskou aktivitu, a žena pro své působení tuto silnou mužskou aktivitu potřebuje. A muž, který má mírnější temperament, bude naopak potřebovat ženu temperamentnější, aby mohla doplňovat jeho záření. Neznamená to však, že by si žena a muž měli ve vztahu přerozdělovat základní úkoly muže a ženy. Vše musí zůstat v zdravých hranicích ženského a mužského principu ve Stvoření. Jak jsme již psali, je to dáno naším uzpůsobením. Pro ryze mužské působení je naplno vybaven pouze muž a pro ryze ženské působení je nejlépe vybavena žena. Když to budeme respektovat i ve svých vztazích, budeme moci rozvíjet přirozeně a sebevědomě i vztahy nejbližší.
Žena také musí do vztahu neustále vnášet krásu a harmonii. Nesmí nikdy dovolit, aby před svým mužem dbala na své chování a vzhled méně, než před ostatními. Stále musí chtít být tou nejušlechtilejší hlavně pro svého muže, kterého miluje. Jak by muž mohl milovat ženu, která se před ním ukazuje v teplákách, natáčkách, pobíhá poloslečená po bytě a do toho ještě okřikuje děti i jeho. Představme si my, ženy, jak na nás působí muž v obnošeném a vytahaném spodním prádle, ležící na pohovce, sledující televizi a přitom popíjející pivo z lahve. Není to pěkný pohled, ale je to žel předevší m vina ženy, která nedokázala ve vztahu udržet krásu a harmonii hlavně svým příkladem a svým čistým působením.
A v tomto stavu to žádné výčitky nenapraví. Když se žena chce pohoršovat nad chováním svého muže, ať si raději nejprve sama zpytuje své svědomí.
Žena musí dokázat udržet i tu nejtěžší chvíli vzájemného prožívání v čisté harmonii, protože ona je ta, která opatruje čistý květ lásky ve vzájemném vztahu muže a ženy. Jak tento květ zalévá, tak roste. Muž je ten, který je buď nesmírně posílen ženským působením a touží z celého srdce svou ženu ochraňovat, těší se domů, kde ho po náročném dni mnohých bojů čeká harmonické zázemí, světlem prozářená žena, kvůli které by mohl i nebesa dobývat. Pokud toto ve svém domově nenachází, je pro něj velmi těžké a často i nemožné odpočinout si, přijmout posilu a udržet si vřelý vztah k ženě, která ho ješ tě k tomu častuje mnoha nepříjemnými slovy a obtěžuje svým zanedbaným vzhledem, kterým mu říká, že jí již nestojí za to, aby se kvůli němu namáhala být stále tou něžnou a láskyplnou bytostí jako kdysi, před dvaceti lety. Místo vzájemné posily a podpory prožívají tak oba jen zklamání a čekají, kdy se ten druhý změní. Napjatým dusným tichem se vznáší pak velké množství oboustranných výčitek a zraňujícího zklamání. To vše však lze změnit!
Žena dostala do vínku jako nesmírný dar krásnou schopnost udržovat si spojení se světlým zářením shora. A pokud toto spojení udržuje v čistotě, dává jí vždy velkou posilu a pomoc. Ona tak může s lehkostí načerpat tuto sílu pro sebe i pro muže. Všude kolem však můžeme vidět, že se tak neděje.
Opět tedy nelze dávat jakékoliv konkrétní rady, jak být dobrou manželkou, jak se o to snaží mnohé dnešní časopisy. Převážná část těchto rad a návodů jsou jen rady rozumu, který sleduje jen cíl ve vnějších formách. My však musíme dokázat pochopit do hloubky podstatu všeho, co konáme. Oporou budou pro nás Zákony Stvoření, které nám, lidem, přinesl už před dávnými věky Mojžíš. Zákony Stvoření jsou nám stále přibližovány v dalších obrazech, abychom dokázali i v dnešní době vše správně pochopit. Pokud budeme tedy opravdu chtít najít východisko z každé situace čistým a správným z působem, najdeme vždy odpověď v Zákonech pro život. Ke správnému pochopení nám bude vždy pomáhat naše čisté vnitřní cítění.
Pokud my, ženy, budeme chtít udržovat své vztahy lásky čisté, zářivé a průzračné, plné životadárného proudění, musíme být schopny zmenšit své já v tom směru, že není naším cílem prosadit si za každou cenu "svou pravdu", že vztah není druh soupeření o to, kdo vyhraje, ale že naším úkolem je vždy udržovat harmonické záření mezi námi a naším milovaným mužem. Naše já se má projevovat jen tím, že budeme usilovat být samostatnými, pravými osobnostmi, které si mohou vážit samy sebe, čímž dávají nejbližšímu člověku možnost, aby si on mohl vážit nás. Nechovejme se však ale ani jako ovce, kter é slepě přijímají v rozporu se svým citem a studem vše, co náš - v takovém případě už nezdravě milovaný a slepě následovaný muž říká. Jedině dvě samostatné, ušlechtilé osobnosti mohou spolu vytvářet láskyplný, plnohodnotný vztah, prodchnutý úctou jednoho k druhému. Tato úcta nám dává také vzájemnou důvěrru.
Věřte, že takový vztah je i v současnosti možný a že dává člověku prožití nesmírné radosti a štěstí, které pak vkládá do všeho, co koná. Z takového vztahu pak mohou čerpat i ostatní lidé, kteří žijí v blízkosti vroucně se milujících lidí. Všechny myšlenkové formy, které pak obklopují jejich rodinný krb, jsou pouze světlé a povznášející a působí tak silně, že když vkročíte do jejich domova, cítíte se tam vždy nesmírně dobře. A to je onen kruh dávání a braní. S láskou dávajíc jsme otevřeni přijímání nádherných proudů a ty nás povznášejí a naplňují touhou znovu a znovu dávat to nejkrásnější, co je v nás.
Jedině z takových vztahů může lidem přicházet požehnání lásky a do takových vztahů mohou přicházet čisté duše. Tam pak mohou vyrůstat zdravé a čisté děti.
Přeji Vám všem, abyste mohli v jakékoli podobě čerpat sílu z pravé, čisté lásky.
Martina Š.
Jedině z takových vztahů může lidem přicházet požehnání lásky a do takových vztahů mohou přicházet čisté duše. Tam pak mohou vyrůstat zdravé a čisté děti.
Přeji Vám všem, abyste mohli v jakékoli podobě čerpat sílu z pravé, čisté lásky.
Martina Š.
AO INSTITUT
—————